|
|
Proměny a růst malého města v časech normalizace - příklad Benešova u Prahy
Houzar, Jakub ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Najbert, Jaroslav (oponent)
Práce se zabývá proměnou Benešova u Prahy z devítitisícového města venkovského charakteru na centrum široké oblasti Podblanicka s téměř dvojnásobným počtem obyvatel. Změna neprobíhala snadno. Obyvatelé, ale i úřady řešili spoustu problémů od nevyhovující dopravní a obchodní sítě po nedostatečnou kapacitu ve školských zařízeních. Během 20 let (70. a 80. léta 20. století) prošel Benešov obrovskou proměnou patrnou již na první pohled. Panelová sídliště rostla na okrajích města i v hustě zastavěných, pro účely stavby asanovaných oblastech. Asanaci neušly ani místní historické památky. Dnešní podoba města je tak do velké míry odrazem patnácti až dvaceti let plánovací a stavební činnosti ve sledovaném období. Jak se měnil Benešov během sledovaného období dvaceti let? Jakou proměnou prošly všechny části města (centrum, okraje města)? Podařilo se nabídnout nově příchozím i starousedlým obyvatelům dostatečné kapacity (bytové, pracovní)? Jak se Benešov vypořádal z hlediska obslužnosti (školství, doprava, byty, obchodní síť) s téměř dvojnásobným počtem obyvatel? Jaký byl každodenní život v přestavovaném Benešově? Na tyto otázky se snaží odpovědět následující studie pomocí práce...
|
|
|
Každodennost ve výuce regionální geografie
Benešová, Markéta ; Matějček, Tomáš (vedoucí práce) ; Cimová, Tereza (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit potenciál využití fenoménu každodennosti ve výuce regionální geografie. V teoretické části je představen pojem každodennost z různých pohledů a dále se zaměřujeme na jeho propojení s geografií. V praktické části práce je navrženo a ve výuce vyzkoušeno několik aktivit vycházejících z příběhů každodenního života obyvatel vybraného regionu. Šetření bylo provedeno pomocí metod kvalitativního výzkumu - zdrojem dat byly zápisy ze zúčastněného pozorování vedeného během výuky a odevzdané výstupy žáků (v podobě pracovních listů či krátkého dotazníku). Tato data byla následně analyzována a výsledky podrobené diskuzi, ve které byly konfrontovány s naplněním příslušných cílů. Závěr práce obsahuje mimo jiné návrhy dalšího možného geografického výzkumu v oblasti každodennosti. klíčová slova: každodennost, regionální geografie, geografie všedního dne, geografické vzdělávání, kvalitativní výzkum
|
|
| |
|
|
Zátiší
Svačinková, Alena ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Uhl Skřivanová, Věra (oponent)
Bakalářská práce pojednává o významu předmětů v naší společnosti. Práce je rozdělena na tři části - praktickou, didaktickou a vlastní výtvarnou část. V teoretické části zkoumám předmět všední a nutný, dále předmět jako nositel významu a předmět jako věc ochrannou či rituální. Narážím na konzum, a zároveň na citlivé chápání předmětu jako na hodnotu v dnešní společnosti. Dávám do kontextu nástroje dob minulých s mobilním telefonem do ruky. Na teoretickou část navazuje část didaktická, jenž je sestavena ze tří hodin, které jsem odučila na kroužku výtvarné výchovy. S dětmi jsme se zabývaly následujícími tématy: Malované zátiší, Výloha obchodního domu a Skříňka s mými věcmi. Vlastní výtvarná část je zaměřena na předměty každodenní potřeby. Vytvořila jsem cyklus dvanácti zátiší, kdy každé jedno zátiší odpovídá jednomu mému blízkému člověku, tedy je sestaveno z jeho věcí, bez kterých by se během dne neobešel, a které si nosí stále u sebe.
|
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
|
Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny ty nevšední zážitky mezi tím)
Sedláčková, Tereza ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Bakalářská práce "Liminalita workcampu, aneb cesta tam a zase zpátky (a všechny nevšední zážitky mezi tím)", se věnuje iniciaci v současné společnosti na případu jednoho konkrétního workcampu. Konkrétní iniciací, kterou se tato práce zabývá, je přechod mezi dětstvím a dospělostí, která je v naší společnosti umožňována prostřednictvím sekulárních přechodových rituálů. Pro jejich rozbor je zde využita tří-fázová koncepce rites de passage Arnolda van Gennepa se zaměřením na prostřední, liminální, fázi a její průběh, jak ji popisoval Victor Turner. Cílem této práce je nastínit některé příklady cestování, které mohou nabýt podoby rites de passage, a pomocí výzkumu na jednom konkrétním workcampu také ukázat, že je možné se zde setkat s liminálním a iniciačním charakterem cestování. V souladu s teoriemi Victora Turnera je jako nejprůkaznější projev liminálního stádia (respektive rite de passage a iniciace) chápán vznik skupiny typu communitas. Právě Turnerově communitas byla především v empirické části tohoto textu věnována zvláštní pozornost. Metodologicky je práce ukotvena v zúčastněném pozorování terénu a polostrukturovaných rozhovorech s účastníky workcampu, které se uskutečňovaly v rámci zkoumaného workcampu. Tato práce dokazuje, že za specifických okolností může workcamp prostřednictvím vzniku...
|
|
| |
|
|
Život v jednom podniku. Elektropřístroj Písek. Průzkum české společnosti v období 60. - 80. let.
Schwubová, Martina ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Cílem práce je prostřednictvím metody orální historie a za využití dalších archivních pramenů rekonstruovat každodenní život zaměstnanců podniku Elektropřístroj Písek. Jednotlivá období byla poznamenána, jak budováním socialistické společnosti, tak její konsolidací. Pomoc zemědělcům patronátem nad JZD vystřídala později družba se sovětským podnikem. Také pracovní a sociální podmínky zaměstnanců se v průběhu jednotlivých etap komunistického režimu měnily. Pro období 60. let je charakteristický určitý proces demokratizace a společenského uvolnění vrcholící v roce Pražského jara, které se v této souvislosti odrazilo v občanské iniciativě zaměstnanců, i v organizaci podniku a jeho ekonomiky. Srpnová invaze byla náhlým zlomem a následné období kon- solidace poměrů zcela potlačilo liberální tendence předchozího vývoje. Celé období završuje stagnace 80. let, pokusy o oživení ekonomiky po nástupu Michaila Gorbačova, revoluce roku 1989 a odstátnění podniku v rámci velké privatizace. Klíčová slova: průmyslový podnik, centrální plánování, normalizace, transformace, orální historie, každodennost
|
|
|
Jak jsme žili. Každodenní život mezi polovinou 19. a polovinou 20. století na Kladensku.
Niekurzáková, Kateřina ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pavlorek, David (oponent)
Bakalářská práce se soustředí na každodennost jedné rodiny od počátku 19. století do 80. let 20. století. Jejím cílem je zdokumentovat a přiblížit každodenní život a rodinné vztahy v rolnické, řemeslnické, úřednické a obchodnické rodině na Kladensku a posoudit, co zde bylo typické anebo zvláštní. Práce se pokusí vysledovat, co se mezi počátkem 19. a polovinou 20. století v životě rodiny nejvíce změnilo a co naopak přetrvalo. Práce se zaměří na důsledky industrializace a urbanizace, na první i druhou světovou válku či nástup komunistického režimu. Klíčová slova rodina, Rakousko-Uhersko, 1. světová válka, první republika, 2. světová válka, vzdělávání, děti, žena, každodennost
|
|
|
Geografie náboženství z feministické perspektivy
Klingorová, Kamila ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Dizertační práce vychází z postsekularizační teze, která zdůrazňuje vzrůstající roli náboženství v současné společnosti. Náboženství je v postmoderním období chápáno nejen jako objektivní pravda, ale i jako individuální zkušenost člověka. V souvislosti se společenskými změnami se hovoří o nových geografiích náboženství, které do diskuze o projevech náboženství v prostoru zahrnují i individualitu člověka a místa mimo "oficiálně sakrální" prostor. Ke studiu náboženství jako individuální zkušenosti může významně přispět feministická perspektiva, která umožňuje zahrnutí osobních prožitků, zkušeností a emocí člověka a výzkum na úrovni každodennosti. Práce v teoretické rovině práce přispívá k aktuálnímu směřování geografií náboženství, které propojuje s feministickými přístupy. Feministické přístupy rozvíjejí zejména témata hierarchie, ženské zkušenosti, každodennosti, emocionality a tělesnosti, a přispívají tak k výzkumu náboženství v postsekulárním kontextu. V empirické rovině je cílem práce posoudit, jak je utvářeno sakrální místo a jak náboženství formuje každodenní zkušenost žen. Práce tak usiluje o obohacení české kulturní geografie o další prvek formování prostoru v podobě náboženského prožívání. Metodologický rámec práce využívá potenciálu kombinace kvantitativních a kvalitativních metod a...
|
host ::
RSS.